Jaro
Vesna. Je ztělesněním jara, mládí a života, ale také nespoutané lásky. Zahání zimu, přináší teplo, zeleň a květiny. Září čistou energií a plodností. Symbolicky je s ní spojena bříza, která ze všech lesních stromů klíčí na jaře jako první.
Křehké jarní kytičky, ještě trochu rozbolavělé od pozdního sněhu a popálené ranní jinovatkou.
Léto
Živa. Štědrost, vitalita, hojnost a plodnost. Přináší bohatou úrodu a požehnání přírodě. Její jméno je odvozeno od slova "život". Představuje energii obsaženou ve všem živém na Zemi - v rostlinách, zvířatech i lidech.
Tato kytice je voňavá, užitečná a trvanlivá. Klas v jejím náručí je naplněním celoročního úsilí přírody, poskytuje obživu, ale také dává smysl rolníkově práci. Ví, jak je smrt spojená s pokračováním života.
Podzim
Mokoš. Skály symbolizují její kosti, tráva její vlasy a řeky její žíly. Matka živitelka a Matka podzimu. Vydala ze svého lůna plody, o něž ji rolníci na jaře požádali. Nastává čas odpočinku a příležitost k jejímu uctění.
Barevné padající listí a dlouhé noci. Čas zralých trnek, hlohů, jeřabin, šípků a plodů tisu i žlutého jehličí modřínu. Křehkost pavučin, na kterých jako perly září kapky rosy.
Zima
Morana. Uspí všechno živé a zemi pokryje sněhem, aby ji ochránila před mrazem. Příroda načerpá sílu a na jaře se opět probudí. Zima, chlad a mráz jsou stejně důležité jako slunce a teplo, které přijdou s prvními slunečními paprsky na jaře. Až přijde Morana, vše pohltí tma – aby se opět zrodilo světlo!
V odpočinku je zimní krajina, zastřená, jako by jí někdo zakryl svátečním šatem naší stařenky.
... Je tichá noc, je svatá noc ...
Věnec, symbol nekonečnosti a jednoty.
Pro radost a potěšení, pro krásu, pro vzpomínku, z lásky, z přátelství, k narozenínám, k novému začátku, novému domovu, na svatbu, na Vánoce, Velikonoce, na rozloučenou, pro uctění smutku, na parapet, na dveře, pro maminku, pro tatínka, pro ženu, muže, děti i tebe...
